Růžový pátek aneb setkání s královnou rapu

Dlouhé černé vlasy nebo růžové mikádo. Pohoruhodně pevný hrudník a výstavní zadek v odvážných kostýmech v nadměrném množství růžové barvy a křiklavé nehty. Víte, o koho se jedná?

Ikona, královna rapu a výstřední showmanka, která si říká Nicki Minaj.

 

Ano, extravagantní hvězda, která svým jedinečným vzhledem a skvělým talentem šokuje po celém světě.

Od jisté doby je to moje oblíbenkyně nejen jako hudební hvězda, ale i jako člověk.

 

Začala jsem její silnou tvorbu poslouchat pře pár lety, kdy mi její texty pomáhaly překonat náročné životní období v práci i ve vztazích. Poté, co jsem si ji oblíbila, přistálo na mém druhém předloktí tetování, které mi připomíná její sílu. Výrokem “My Haters are my motivators” změnila v životě moje vnímání okolních lidí.

Vždy jsem toužila po tom ji vidět naživo na koncertě.

 

Bylo období předvánočních příprav a my jsme s manželem uvažovali o tom, jak budeme trávit vánoční svátky a komu co koupíme k Vánocům jako pozoruhodný dárek.

Když už mě nepřetržité surfováním po internetu vyčerpávalo a začínala jsem to pomalu vzdávat, tak mě manželovo oznámení zvedlo ze židle.

 

“V červnu příštího roku jedeme na koncert Nicki Minaj do Berlína, právě jsem koupil lístky!”

Šok vystřídal neskutečný úžas a záchvat dětské radosti. Nemohla jsem tomu uvěřit, co se právě stalo. Myslela jsem, že plánuje nákupy pro rodiny a povinné návštěvy, bez kterých se jako obvykle neobjedeme. Ale když mi dokonce oznámil, že koupil místa ve VIP zóně, byla jsem v sedmém nebi.

 

Ne, svým překvapním způsobil, že si splním sen ze světa hudby a odjedeme na fantastický koncert, který spojíme s rodinným výletem za kulturou po Berlíně.

Nemohla jsem být šťastnější. Vlepila jsem mu velkou pusu, srdečně ho objala a těšila se na příští rok.

 

 

Pobyt v Berlíně

 

Pobyt v Berlíně jsme spojili s delším pobytem, který nám měl dopřát trochu odpočinku a zážitků po městě.

Vyrazili jsme autem společně i s naším pejskem a manželovou maminkou, kterou jsme zlanařili na tradiční německé klobásy a vyhlášené sladké dobroty.

Zarezerovali jsme si ubytování v jednom z klidných hotelů, který jsme už jednou navštívili před Vánocemi minulého roku. Bylo to krásné ubytování za rozumné peníze a hlavně měli psí mazlíčci vstup povolený, což bylo pro nás rozhodující, protože všude cestujeme s ním.

Celá cesta byla docela náročná, ale s našim nasazením a dobrou náladou utekla v celku rychle.

Po našem příjezdu jsme si museli odpočinout a posilnit výbornou večeří, po které jsme všichni usnuli až do druhého dne.

 

 

Růžový pátek nastal.

Od rána jsme si přehrávali naše oblíbené skladky a psychicky se připravovaly na večerní radovánky, které se měly odehrávat v berlínské Uber areně v centru města.

Blížil se čas důkladných příprav.

Jelikož jsem chtěla zapadnout mezi ostatní fanoušky, zvolila jsem růžové volnější tričko, výrazný make-up a moderní džíny. Manžela se růžová sice netýkala, ale po dlouhé době jsme se mohli krásně oháknout do společnosti a cítili jsme se vyjímečně.

Rozloučili jsme se s pejskem a maminkou, kteří vesele odpočívali na pokoji a my byli nachystaní k odchodu. Vyzvedlo nás auto u hotelu a uháněli jsme ucpaným městem s ridičem, který zkušeně kličkoval mezi autama.

 

 

Welcome drink na terase

 

Vystoupili jsme na náměstí, které žilo. Všude zalidněné bary a restaurace poblíž, kolem jásali fanoušci a vyčkávali ve frontě, aby se co nejrychleji dostali do koncertní haly.

Udělali jsme si pár fotek u vchodu před budovou s radostnými úsměvy a velkým očekáváním. Měli jsme odhadem 2 hodiny času před začátkem nástupu růžové královny. Protože jsme měli místa ve VIP sekci, vešli jsme dovnitř odděleným vchodem, kde nás uvedly milé hostesky, které nám upevnily náramky a poskytly nám veškeré informace našeho balíčku. Taška se skládala ze suvenýrů, vstupu na terasu, bohatým občerstvením v podobě teplého i studeného bufetu a drinků.

 

Byli jsme neskutečně ohromeni lidmi kolem nás, ostatních fanoušků, kteří své outfity vybírali opravdu pečlivě a zvolenými barvami chtěli zřejmě složit poctu a respekt k hvězde samotné. Až jsem si říkala, že jsem klidně mohla popustit fantazii trochu odvážněji, protože bych skvěle zapadla.

 

Eskalátory nás zavedly k výtahu, který nás vyvezl do dalších pater. Jakmile jsme vystoupili, dostali jsme se do neuvěřitelně krásného baru, s pulty studených i teplých pokrmů, dezerty a prostory pro focení před kulisami a výzdobou. Nevěděla jsem, kam dřív koukat, byla to pastva pro oči.

 

Museli jsme na chvíli na vzduch, abychom se podívali na venkovní terasu, která byla tak prostorná, že jsme se mohli s talířem plných dobrot posadit na kraj balkónu a kochat se zároveň výhledem na řeku a ostatní korporátní budovy.

 

Součástí našich koncertových tradic je utrácení za doplňky v podobě oblečení, náramků, plakatů a klíčenek, které doplnily naše vzpomínky. Tentokrát jsme si opravdu dopřály unikátní kousky.

Po vydatných chodech, dezertu i welcome drinku jsme se rozhodli odejít do hlavní haly a vyhledat naše místa na sezení. Tribuna byla velmi blízko hlavnímu pódiu, takže jsem měla parádní výhled na plazmové obrazovky, abych mohla natáčet a fotit naší hvězdu v akci.

 

Hudební předehru zahájil DJ, který nás rozptyloval jako předskokan a pouštěl všechny možné RnB hity, které nás měly roztancovat na našich místech i v prostoru pod pódiem. Fanoušci se toho opravdu chopili ve velkém. Všichni napodobovali Nicki Minaj twerkováním nebo rappováním, které bylo jak vystřižené z videoklipu. Blížil se okamžik, který strhne hudební lavinu.

 

Příchod růžové hvězdy

 

Pódium ztichlo. Zazněly první basy a na obrazovce se promítla zahajovací videoprojekce, která rozpoutala křik a potlesk. Celý koncert nemohl začít lépe. Skladba “I’m The Best” se rozduněla halou a Nicki se vystoupala na hlavní schod ze zákulisí. Povstala jako skutečná královna v blýskavým korzetu a černými vlasy.

 

Každý song byl prostě hit, který znal každý příznivec, slovo od slova, i pěvecky. Nešlo netancovat, nebo se nehýbat do rytmu. Byla jsem vyvedena z míry, sledovala jsem každou její taneční kreaci nebo sexy pózu, kterou vábila na pódiu svoje tanečníky i celé publikum. Veškeré choreografie doprovázely efekty v podobě barevných světel i stroboskopů, či ohnivých plamenometů.

 

Čekala jsem na svoje nejoblíbenější songy jako “Monster” nebo “Anaconda”, které jsem znala nazpaměť, a kterých jsem se samozřejmě dočkala. Co jsem však netušila bylo, že mě u mého amatérského rapu v doprovodu s Nicki manžel tajně natáčí. Manžel odbíhal pro drinky, lítal v hale a sháněl ještě další suvenýry, které bych ještě uvítala mít ve své sbírce. Moje radost a nadšení neznalo konce. I když se můj make-up začínal pomalu rozpouštět a vydýchaný vzduch mi způsobil pot pod tričkem, věnovala jsem pozornost celému vystoupení i krásným slovům samotné ikony na konci koncertu.

Dokázala svými myšlenkami a texty předat ženskou moc, odhodlání a kuráž, která se mi vryla pod kůži. Emoce vzaly za své a byla jsem i dojatá jejím postojem k fanouškům, vděčností a pokorou, s kterou na pódiu přišla. Přesto, že působí jako tvrdá a nekompromisní žena, je uvnitř citlivá a zranitelná jako každá osobnost. Její otevřená povaha ji přidává na důvěryhodnosti a osobní síle.

 

 

Jedním z posledních songů “Super Bass” dokázala zážitek pozvednout na vyšší úroveň, kdy překvapivě roztančila i starší generaci na svých sedadlech.

Bylo mi líto, že už koncert končí, ale odnesla jsem si nenahraditelné momenty, které mi zůstanou v paměti navždy.

 

 

Krása poté

 

Davy postupně opuštely svá místa a odcházely směrem k východu.

Tančili, zpívali a usmívali se, byli šťastni.Ta euforie se nedala popsat.

Obvěšeni suvenýry jsme se dostali ven na vzduch a snažili jsme se kličkovat mezi lidmi, abychom se dostali k hlavní ulici a zavolali si odvoz zpět do hotelu. Ulice stále žily, lidi se bavili a někteří pokračovali dál za zábavou.

 

Prošli jsme se ještě kousek nočním Berlínem, abychom nabrali dech a sdíleli mezi sebou zážitky i s cizími lidmi, které jsme po cestě míjeli.

Když jsme se zastavili na místě, kde jsme si objednali ubera, udělali jsme si ještě pár selfíček a těšili jsme se do postele, kde nás čekal zbytek rodiny.

Po příjemné sprše jsme ulehli oba do postele se skvělými dojmy a těšili se na další den, který měl být náročný na chození po památkách a objevování dalších pozoruhodností.

 

Zase jsme žili, radovali se a poznávali nová místa cestováním i kulturními akcemi, které tolik milujeme.

Za tyhle okamžiky stojí za to žít…